neděle 24. dubna 2011

Sladké Nicnedělání.

OK!

Ani nevím, jak je možné, že jsem takovou dobu nic nenapsala. Že se nestydím, že? Ach, no ale já vůbec nic nedělám a vyžívám se v tom Nicnedělání... No a důsledkem je to, že se teď musím vymlouvat.

Ale alespoň jedna věc, kterou jsem udělala během mého Nicnedělání - mimochodem, inspirovala jsem se Kryštůvkem Robinem z Medvídka Pú - bylo to, co vám, drazí, ukážu právě teď.


Líbí se? Sladké, lehce recesní ovoce... První ohlas: "KSČM?"


Jen je škoda, že jsem nemohla alespoň kousek prázdnin strávit s mou nejmilovanější osobou na světě. Ach, jak mi schází noční filozofování s yasmin. Ale netruchleme. Uvidíme se někdy, až nám to vyjde. A porušíme mé sladké Nicnedělání...Až na ty naše olympiády je vše perfektní, že? Český jazyk, francouzština... Užíváme si obě. No nic. Končím.

Au revoir, mes amis.

neděle 13. března 2011

Sabaku no Gaara.

Dobrá, dobrá, dobrá...

Přiznávám se a nebudu to nějak zatajovat. Jsem JAPONSKOFILNÍ. Tak a je to.

Já to dneska nebudu nějak prodlužovat, jelikož já ani nemám, co psát. S yasmin jsem se neviděla, navštívila jsem festival JID a trochu jsem malovala. Výsledek si posuďte.

sobota 26. února 2011

katarina p.

Jak už mnozí možná víte, minulý víkend jsem strávila s yasmin. on to tedy nebyl celý víkend, no ale. Jak jinak to popsat, že. Ehm.

No a jak jinak to mohlo zkončit, než s foťákem v ruce a s pár věcičkama v tašce. A to pár myslím takto: 2 tašky, batoh, stativ... Neradno popisovat dále.

Další dny už pro mne zas tak zajímavé nebyly, jelikož jsem 2 z nich strávila v posteli s ukrutným pocitem špatnosti a bolením hlavy, další dva hraním na klavír, četbou, psaním dopisů a mimochodem koukáním se na japonské seriály - nešnášené yasmínkou - a také malováním těch úžasných postaviček. Ha. Možná se o ně s vámi někdy podělím. Až budou hotové. Možná někteří znáte Gaaru nebo třeba Kimimaru, Hakua... Ach.

Objevila jsem novou stinnou stránku mojeho já. Japonsko... Hmm. Z toho víkendu ale vzniklo toto.

P.S.: yas, promiň, ale já si to nemohu odpustit. <3

Bububububu! Vlastně ne. Uááá. Já se toho foťáku bojím.

Copánek. Krásné, elegantní.

 Zbývá jen doufat, že se to všechno nesesype...


Sbohem...!

neděle 16. ledna 2011

Just fly away!

Neuvěřitélné, co mě všechno nenapadne dělat v dlouhé chvíli...  Víte, já jsem toitž včera udělala strašnou spoustu věcí, že mi není hanba, pracovat o víkendu. Uklízet, povléct si postel, tvořit, hrát Beethovena na klavír... Ach. Jak já se zamilovala do Beethovenovy Quasi una fantasia, neboli Měsíčního svitu. Lépe řečeno jeho I. věty, alespoň se tak domnívám. Dále, posuneme se dále.

To slovo tvořit je nejdůležitější a velmi příhodné, jelikož dnes, DNES, má moje maminečka narozeniny. Tudíž jsem se rozhodla nic nekupovat, ale vytvořit. Asi po vteřinovém přemýšlení jsem sáhla po jedné brožurce. No a pak z toho vylezlo něco, co jsem ani nečekala, že by mohlo. Totiž já se nechci nějak vychloubat, ale vážně se mi to povedlo, tedy alespoň mě se to strašně líbí... Snad se to bude líbit i jí. Myslím tím maminku... A snad dokonce i vám.


Tak co nato říkáte? Hmmmm.
Vaše em.

pondělí 3. ledna 2011

Windmill n°2.

No, doufám, že se to bude líbit i vám, jelikož mojí rodince se to líbilo... Tuto práci jsem dělala v letech 2009-2010, jelikož jsem strašný lenoch. A po roce ji dostala babička k Vánocům. Nic víc není třeba říkat. Je to na A1, suchým extrasoft pastelem. No posuďte, není to nic extra, ale...



Your  m e d u s a.